Rubrika: Články

Dlouhá léta se zdálo, že veškerý pokrok v poznávání významu homocysteinu bude omezen pouze na kardiologii a částečně na onkologii. Nicméně vědecké výzkumy potvrzují, že problematika homocysteinu hraje svou roli i v dalších lékařských oborech. Mezi tato lékařská odvětví patří gynekologie, porodnictví, psychiatrie, neurologie, gastroenterologie, revmatologie či klinické genetika.

Bylo prokázáno, že častější výskyt předčasných porodů a vrozených vývojových vad novorozenců byl zaznamenán u žen, které měly zvýšenou hladinu homocysteinu. Další výzkumy ukázaly, že hyperhomocysteinémie, vedle kouření, abúzu alkoholu, cukrovky a nedostatečného příjmu vitamínů B6, B9 a B12, je rizikovým faktorem při vaskulárním děložním onemocnění. Proto se těhotným ženám, jimž byly naměřeny vyšší hodnoty homocysteinu, doporučuje, aby v adekvátním množství konzumovaly kyselinu listovou a vitamíny B6 a B12. Zároveň je nutné, aby se vyhýbaly kouření a pití alkoholu.

Existuje také souvislost mezi vznikem Alzheimerovy choroby a hyperhomocysteinémií, a to zejména u seniorů. U osob s nízkým příjmem kyseliny listové a B12 je dvakrát vyšší riziko, že onemocní Alzheimerovou chorobou, než u osob s vyšším příjmem těchto vitamínů. Podobně jako při prevenci poruch těhotenství a vrozených vývojových vad novorozenců se doporučuje, aby dospělé osoby přijímaly dostatečné množství B9, B6 a B12. Tyto vitamíny totiž zajišťují normální fungování nervové soustavy. Nízký příjem kyseliny listové a B12, potažmo jejich nízká koncentrace v krvi, může dokonce stát za vznikem neuropsychických poruch. Z toho vyplývá, že suplementace těmito vitamíny může zmírnit závažnost těchto chorobných projevů.

První informace o nálezu vyšší hladiny homocysteinu u pacientů s nekardiovaskulárním onemocněním pocházejí z oboru gastroenterologie. Bylo zjištěno, že pacienti s vředovou chorobou žaludku a dvanácterníku měli vyšší hodnoty homocysteinu než zdraví lidé. U vředové choroby žaludku a dvanácterníku byl monitorován vliv kyseliny listové, B6 a B12 spolu s rostlinnými enzymy. Po dobu užívání preparátu nedošlo u žádného z pacientů k sezónnímu projevu onemocnění. Vysoký výskyt hyperhomocysteinémie a zároveň nízká koncentrace kyseliny listové, B12 a také deficit B6 se objevuje také u zánětlivých onemocnění střev, jako je Crohnova choroba.

U osob s hyperhomocysteinémií byly rovněž pozorovány poruchy pohybového ústrojí. Výzkumy ukázaly, že homocystein poškozuje vazivové tkáně, respektive brání tvorbě kvalitního kolagenu či se podílí na vývoji známek fyzického stárnutí. Je známo, že vysoká hladina homocysteinu souvisí s revmatickými a degenerativními změnami ve vazivu a kloubech. Ačkoli je při prevenci těchto poruch vhodné podávat vitamíny B6, B9 a B12, pro zlepšení průběhu onemocnění pohybového aparátu je vždy nutné připojit náhradu enzymů.

O tom, zdali bude mít dítě vrozenou poruchu metabolismu, defekt imunity, astma, vrozenou dispozici k nádorovému onemocnění – či zdali se vůbec narodí – rozhodují jeho rodiče v období před jeho početím. Jsou-li vajíčka v těle matky nebo spermie v těle otce vystavené působení hyperhomocysteinémie, může dojít k jejich poškození. Naopak po odstranění vysoké hladiny homocysteinu zpravidla dochází k bezproblémovému otěhotnění, bezproblémovému průběhu těhotenství a porodu.

Ačkoli některé vědecké výzkumy potvrdily souvislost mezi hyperhomocysteinémií a vznikem nádorových onemocnění, v lékařské obci panují pochybnosti o tom, zda lze účast hyperhomocysteinémie na vzniku nádorů jednoznačně potvrdit. V tradiční medicíně převládá představa, že se na onkologickém procesu podílí více faktorů, a dosud není známo, který z těchto faktorů má rozhodující vliv na vznik choroby.

Homocysteinová teorie praví, že pokud je hladina homocysteinu v krvi nižší, riziko nádorových onemocnění klesá. Důležitou úlohu při vzniku zhoubných nádorů hrají také stravovací návyky, které se promítají do celkového zdravotního stavu populace. V tomto ohledu je negativní především vysoká konzumace tuků.

O spojitosti mezi vysokou hladinou homocysteinu a rakovinným onemocnění se začalo častěji hovořit poté, co řada onkologických pacientů odmítla chemoterapii i radioterapii a upřednostnila alternativní léčbu.  Tito lidé se rozhodli čelit své nemoci tím, že posilovali svoji imunitu užíváním bylinných extraktů, jež mají podle receptur starých „kořenářek“ schopnost podpořit či ozdravit funkci hlavních lidských orgánů.

Výsledky této léčby byly překvapující. U těžkých onkologických pacientů s metastázami do kostí docházelo po užívání vysoké dávky bylinných extraktů k ústupu bolestí a podstatnému snížení analgetik. Dalším významným poznatkem byl fakt, že doba přežití u těchto pacientů se prodlužovala a v některých lehčích případech dokonce došlo k vyléčení nemocných. Nicméně po čase se u některých z nich začalo onemocnění projevovat znovu.

Podle populizátora homocysteinové teorie Kilmera McCullyho nádorové onemocnění může překonat jen ten pacient, jemuž se podaří výrazně posílit imunitní systém. Ke zdárné léčbě rakoviny je třeba skloubit postupy klasické medicíny s prostředky, které silně podporují činnost imunitního systému. V praxi to znamená, že je mimo jiné nutné snížit hladinu homocysteinu, a to podáváním kyseliny listové, B6 a B12. Posílit imunitní systém, a tím efektivněji čelit zhoubné nemoci, lze rovněž užíváním vitamínu B17, který je považován za přírodní chemoterapeutikum.

Klasická medicína při léčbě kardiovaskulárních onemocnění (KVO) nepřikládá příliš velký význam prevenci. Lidé, kteří podstoupí operační zákrok, se často domnívají, že operatér odstranil příčinu jejich nemoci, aniž by je ošetřující lékař seznámil s poznatky o podstatě choroby. Zdravotnictví dnes postrádá edukační charakter, který by usměrňoval myšlení jak u odoperovaných pacientů, tak u zdravých lidí. Patrně hlavním důvodem, proč není upřednostňována prevence, je nezájem, či přímo odpor farmaceutického průmyslu.

Za vznikem a rozvoje KVO podle homocysteinové teorie stojí jeden zásadní rizikový faktor, a tím je kouření. Rizikovost kouření se projevuje zásahem do metabolismu homocysteinu, jehož hladina se následně zvyšuje. Dosud uznávané rizikové faktory KVO jako hypertenze, diabetes a hypercholesterolemie jsou pouze projevem účinků hyperhomocysteinémie. Zatím není možné s jistotou určit, do jaké míry se na progresi KVO podílí další klasickou medicínou uznávaný faktor, jímž je nadváha.

Za základní příčinu KVO, vznikajících na základě ateroosklerózy, lze považovat metabolickou poruchu, kterou doprovází zvýšení hladiny homocysteinu v krvi. Tuto poruchu v nejširším měřítku navozují nutriční vlivy, méně často genetické nebo hormonální poruchy a dále pak toxické vlivy a stárnutí.

Změny ve stravování, které jsou podmíněny ekonomickým rozvojem, bývají ve spojitosti s hyperhomocysteinémií vesměs negativní. Nárůst konzumace živočišných bílkovin naznačuje zvýšenou tvorbu homocysteinu. V protikladu s tímto procesem klesá obsah kyseliny listové a B6 v přirozených zdrojích, a navíc se snižuje jejich konzumace. Výsledkem je posouvání hladiny homocysteinu do vyšších hodnot a zároveň i vyšší riziko KVO.