Klasická medicína při léčbě kardiovaskulárních onemocnění (KVO) nepřikládá příliš velký význam prevenci. Lidé, kteří podstoupí operační zákrok, se často domnívají, že operatér odstranil příčinu jejich nemoci, aniž by je ošetřující lékař seznámil s poznatky o podstatě choroby. Zdravotnictví dnes postrádá edukační charakter, který by usměrňoval myšlení jak u odoperovaných pacientů, tak u zdravých lidí. Patrně hlavním důvodem, proč není upřednostňována prevence, je nezájem, či přímo odpor farmaceutického průmyslu.
Za vznikem a rozvoje KVO podle homocysteinové teorie stojí jeden zásadní rizikový faktor, a tím je kouření. Rizikovost kouření se projevuje zásahem do metabolismu homocysteinu, jehož hladina se následně zvyšuje. Dosud uznávané rizikové faktory KVO jako hypertenze, diabetes a hypercholesterolemie jsou pouze projevem účinků hyperhomocysteinémie. Zatím není možné s jistotou určit, do jaké míry se na progresi KVO podílí další klasickou medicínou uznávaný faktor, jímž je nadváha.
Za základní příčinu KVO, vznikajících na základě ateroosklerózy, lze považovat metabolickou poruchu, kterou doprovází zvýšení hladiny homocysteinu v krvi. Tuto poruchu v nejširším měřítku navozují nutriční vlivy, méně často genetické nebo hormonální poruchy a dále pak toxické vlivy a stárnutí.
Změny ve stravování, které jsou podmíněny ekonomickým rozvojem, bývají ve spojitosti s hyperhomocysteinémií vesměs negativní. Nárůst konzumace živočišných bílkovin naznačuje zvýšenou tvorbu homocysteinu. V protikladu s tímto procesem klesá obsah kyseliny listové a B6 v přirozených zdrojích, a navíc se snižuje jejich konzumace. Výsledkem je posouvání hladiny homocysteinu do vyšších hodnot a zároveň i vyšší riziko KVO.
