Jaká je bezpečná hladina homocysteinu?

Víte, jaká je bezpečná hladina homocysteinu a jak si v tomto ohledu stojí obyvatelé Evropské unie? Chcete si udržet optimální hodnoty homocysteinu a vyvarovat se civilizačním chorobám? Odpovědi najdete v následujícím textu.

Pouze 10 procent obyvatel žijících v zemích EU má optimální hladinu homocysteinu a celá třetina evropské populace vykazuje rizikové hodnoty. Za optimální hodnotu se považuje 6 μmol/l a méně, nicméně klíčový je věk dané osoby. Lidé, kteří mají hladinu homocysteinu 6 μmol/l a méně, zpravidla nebývají nemocní, a tyto hodnoty jsou bez klinického významu.

Hodnoty nad 9 μmol/l nám říkají, že riziko vzniku chorob, jimž lze předcházet, je sice relativně malé, nicméně existuje. Tyto hodnoty má zhruba 35 procent obyvatel Evropské unie.

Při hodnotách nad 12 μmol/l existuje průměrně riziko, že onemocníte některou z civilizačních chorob. Toto riziko se logicky sníží, pokud snížíte hladinu homocysteinu o několik bodů. S těmito hodnotami žije asi 20 procent obyvatel EU.

Pokud máte homocystein 15 μmol/l a více, existuje riziko, že jednou zemřete v důsledku nemocí, jimž se dá předcházet, a to i přesto, že jimi netrpíte. Tyto hodnoty má cca 20 procent občanů EU.

Hodnoty nad 18 μmol/l se pojí až s 50 procentním rizikem, že během následujících 10 až 30 let onemocníte buďto rakovinou či Alzheimerovou chorobou, anebo vás stihne infarkt nebo mrtvice. Asi 10 procent evropské populace má tyto hodnoty.

Při hodnotách 20 μmol/l a více existuje vysoké riziko rozvoje jedné z pěti hlavních civilizačních chorob: infarktu, mrtvice, cukrovky, rakoviny a demence. Lidé, kteří mají homocystein nad 20 μmol/l, jsou ohroženi i dalšími civilizačními onemocněními, jakými jsou deprese, chronické záněty či Parkinsonova choroba. S těmito hodnotami žije asi 5 procent obyvatel Evropské unie.

Chcete-li si udržet optimální hladinu homocysteinu a snížit riziko vzniku civilizačních chorob, užívejte v dostatečném množství vitamíny B6, B12 a kyselinu listovou. Přesné dávkování vitamínů se dá určit podle hladiny homocysteinu v krvi. Objednejte se na poradenské služby k homocysteinu. Na konzultaci vás poradce naučí hladinu homocysteinu snižovat a udržovat na optimu.

Vyšší hladina homocysteinu obnáší následující rizika:

Arterioskleróza. Pokud máte mírně zvýšenou hodnotu homocysteinu, zároveň se třikrát až čtyřikrát zvyšuje riziko poškození cév. U žen z 80 procent a u mužů z 60 procent.

Rakovina prsu. U žen v menopauze, které delší dobu trpí nedostatkem vitaminu B1, se zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu.  

Poruchy nálady. I nepatrně zvýšená hladina homocysteinu v krvi může vést k chronické únavě, poruchám nálady a problémům s pamětí.

Kolorektální karcinom. Riziko rakoviny tlustého střeva je nižší, pokud v dostatečném množství užíváte vitamin B6. Podle studie švédské univerzity Karolinska Institutet se tak možnost, že onemocníte rakovinou tlustého střeva, snižuje až o 49 procent.

Zánět střev. Zhruba u 80 procent pacientů, kteří trpí ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou, byl zjištěn nedostatek kyseliny listové.

Deprese. Nedostatek kyseliny listové koresponduje s rozvojem depresivního onemocnění. U starších žen, které mají málo vitaminu B12, existuje dvojnásobně vyšší možnost, že onemocní depresí.

Demence. V případě, že máte homocystein vyšší než 14 μmol/l, existuje dvakrát vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby než u osob s optimálními hodnotami.     

Diabetes. Lidé s diabetem jsou obzvlášť citliví na vyšší hodnoty homocysteinu, neboť přebytečné aminokyseliny v krvi způsobují nervové a oběhové poruchy.

Infarkt. Vysoká hladina homocysteinu v krvi zvyšuje riziko infarktu až o 70 procent. Ženy užívající ve velkém množství kyselinu listovou a vitamin B6 mohou toto riziko snížit na polovinu.

Problémy v těhotenství. Mezi nejčastější vrozené vady u dětí patří defekty neurální trubice, jako je třeba spina bifida. Těhotné ženy, jež denně užívají 400 mg kyseliny listové, snižují riziko těchto defektů o 50 až 70 procent.

Trombóza. Každý pátý pacient se žilní trombózou má vysokou hladinu homocysteinu, což se projevuje poškozením vnitřních vrstev cév a zvýšeným rizikem vzniku cévní okluze.

Všechny poradny k homocysteinu v ČRVšechny poradny k homocysteinu v SR

Zdroj: http://www.homocystein-netzwerk.de

6 výhod konzumace červené řepy

Červená řepa je starobylá plodina, která rostla v přirozeném prostředí na pobřeží severní Afriky, Asie a Evropy již v pravěku. Původně se konzumovaly pouze listy plodiny, teprve až v období starověkého Říma se začala tato zelenina pěstovat způsobem, jak jej známe i my. Třebaže se mnohým z nás mohla červená řepa zošklivit ve školní jídelně, bylo by příliš krátkozraké vyřadit ji z našeho jídelníčku. Níže uvádíme šest výhod, které vašemu zdraví přináší konzumace této nenahraditelné plodiny.

1. Snižuje krevní tlak

Pití šťávy z červené řepy vám může pomoci snížit tlak v řádech hodin. Jedna studie uvádí, že  sklenice šťávy z červené řepy snižuje systolický krevní tlak o 4 až 5 bodů. Červená řepa totiž obsahuje dusičnany, které se ve vašem těle přemění na oxid dusičný. Ten uvolňuje a rozšiřuje krevní cévy, a tím se zlepšuje proudění krve a zároveň snižuje krevní tlak.

2. Povzbuzuje energii   

Když potřebujete mít energii, abyste zvládli trénink nebo posilování, může vám opět pomoci pití šťávy z červené řepy. Ti, kdo před cvičením pili šťávu z červené řepy, vydrželi cvičit až o 16 procent déle než ostatní. Princip je podobný jako při snižování krevního tlaku.

3. Bojuje se záněty

Červená řepa je jedinečným zdrojem betainu, tedy živiny, které pomáhá chránit buňky, proteiny a enzymy před environmentálním stresem. Betain také pomáhá potlačovat záněty, chránit orgány těla, předcházet vaskulárním onemocněním, zvyšovat tělesný výkon a pravděpodobně pomáhá při prevenci řady chronických nemocí.

4. Snižuje riziko rakoviny

Výkonné fytonutrienty, které červené řepě propůjčují její sytě červenou barvu, mohou působit jako protirakovinné látky. Výzkum ukázal, že extrakt z červené řepy může fungovat jako přírodní podpůrné léčivo při léčbě rakoviny prsu, slinivky břišní a rakoviny prostaty.

5. Je bohatá na hodnotné živiny a vlákniny      

Červená řepa obsahuje velké množství vitaminu C, který posiluje imunitu, dále obsahuje vlákninu a základní minerály, jako je draslík (draslík je nezbytný pro zdravou nervovou tkáň a funkci svalů) a mangan (který je potřebný při tvorbě kostí, působí blahodárně na játra, ledviny a slinivku břišní). Červená řepa také obsahuje kyselinu listovou, která redukuje riziko vad u novorozenců.

6. Podporuje detoxifikaci organismu

Betalainová barviva obsažená v červené řepě podporují detoxifikační proces druhé fáze, během něhož se rozkládají toxiny navázané na ostatní molekuly, aby tak mohly být vyloučeny z těla. Červená řepa je tradičně ceněna pro svou podpůrnou roli, kterou hraje při detoxifikaci organismu, čištění krve a jater.

Červená řepa je v logu projektu Vitamíny s příběhem

Z historického hlediska znamená symbol ruky moc. Ruka drží a opečovává červenou řepu, zeleninu navýsost královskou. Červená řepa symbolizuje potřebu dodávat tělu dostatek živin, vitamínů a minerálů, bez kterých není možné žít. Červená barva plodiny je symbolem krve, vitality, síly života a energie. Kořen je symbolem životní opory.

Homocystein v ostatních lékařských oborech

Dlouhá léta se zdálo, že veškerý pokrok v poznávání významu homocysteinu bude omezen pouze na kardiologii a částečně na onkologii. Nicméně vědecké výzkumy potvrzují, že problematika homocysteinu hraje svou roli i v dalších lékařských oborech. Mezi tato lékařská odvětví patří gynekologie, porodnictví, psychiatrie, neurologie, gastroenterologie, revmatologie či klinické genetika.

Bylo prokázáno, že častější výskyt předčasných porodů a vrozených vývojových vad novorozenců byl zaznamenán u žen, které měly zvýšenou hladinu homocysteinu. Další výzkumy ukázaly, že hyperhomocysteinémie, vedle kouření, abúzu alkoholu, cukrovky a nedostatečného příjmu vitamínů B6, B9 a B12, je rizikovým faktorem při vaskulárním děložním onemocnění. Proto se těhotným ženám, jimž byly naměřeny vyšší hodnoty homocysteinu, doporučuje, aby v adekvátním množství konzumovaly kyselinu listovou a vitamíny B6 a B12. Zároveň je nutné, aby se vyhýbaly kouření a pití alkoholu.

Existuje také souvislost mezi vznikem Alzheimerovy choroby a hyperhomocysteinémií, a to zejména u seniorů. U osob s nízkým příjmem kyseliny listové a B12 je dvakrát vyšší riziko, že onemocní Alzheimerovou chorobou, než u osob s vyšším příjmem těchto vitamínů. Podobně jako při prevenci poruch těhotenství a vrozených vývojových vad novorozenců se doporučuje, aby dospělé osoby přijímaly dostatečné množství B9, B6 a B12. Tyto vitamíny totiž zajišťují normální fungování nervové soustavy. Nízký příjem kyseliny listové a B12, potažmo jejich nízká koncentrace v krvi, může dokonce stát za vznikem neuropsychických poruch. Z toho vyplývá, že suplementace těmito vitamíny může zmírnit závažnost těchto chorobných projevů.

První informace o nálezu vyšší hladiny homocysteinu u pacientů s nekardiovaskulárním onemocněním pocházejí z oboru gastroenterologie. Bylo zjištěno, že pacienti s vředovou chorobou žaludku a dvanácterníku měli vyšší hodnoty homocysteinu než zdraví lidé. U vředové choroby žaludku a dvanácterníku byl monitorován vliv kyseliny listové, B6 a B12 spolu s rostlinnými enzymy. Po dobu užívání preparátu nedošlo u žádného z pacientů k sezónnímu projevu onemocnění. Vysoký výskyt hyperhomocysteinémie a zároveň nízká koncentrace kyseliny listové, B12 a také deficit B6 se objevuje také u zánětlivých onemocnění střev, jako je Crohnova choroba.

U osob s hyperhomocysteinémií byly rovněž pozorovány poruchy pohybového ústrojí. Výzkumy ukázaly, že homocystein poškozuje vazivové tkáně, respektive brání tvorbě kvalitního kolagenu či se podílí na vývoji známek fyzického stárnutí. Je známo, že vysoká hladina homocysteinu souvisí s revmatickými a degenerativními změnami ve vazivu a kloubech. Ačkoli je při prevenci těchto poruch vhodné podávat vitamíny B6, B9 a B12, pro zlepšení průběhu onemocnění pohybového aparátu je vždy nutné připojit náhradu enzymů.

O tom, zdali bude mít dítě vrozenou poruchu metabolismu, defekt imunity, astma, vrozenou dispozici k nádorovému onemocnění – či zdali se vůbec narodí – rozhodují jeho rodiče v období před jeho početím. Jsou-li vajíčka v těle matky nebo spermie v těle otce vystavené působení hyperhomocysteinémie, může dojít k jejich poškození. Naopak po odstranění vysoké hladiny homocysteinu zpravidla dochází k bezproblémovému otěhotnění, bezproblémovému průběhu těhotenství a porodu.

Homocystein a nádorová onemocnění

Ačkoli některé vědecké výzkumy potvrdily souvislost mezi hyperhomocysteinémií a vznikem nádorových onemocnění, v lékařské obci panují pochybnosti o tom, zda lze účast hyperhomocysteinémie na vzniku nádorů jednoznačně potvrdit. V tradiční medicíně převládá představa, že se na onkologickém procesu podílí více faktorů, a dosud není známo, který z těchto faktorů má rozhodující vliv na vznik choroby.

Homocysteinová teorie praví, že pokud je hladina homocysteinu v krvi nižší, riziko nádorových onemocnění klesá. Důležitou úlohu při vzniku zhoubných nádorů hrají také stravovací návyky, které se promítají do celkového zdravotního stavu populace. V tomto ohledu je negativní především vysoká konzumace tuků.

O spojitosti mezi vysokou hladinou homocysteinu a rakovinným onemocnění se začalo častěji hovořit poté, co řada onkologických pacientů odmítla chemoterapii i radioterapii a upřednostnila alternativní léčbu.  Tito lidé se rozhodli čelit své nemoci tím, že posilovali svoji imunitu užíváním bylinných extraktů, jež mají podle receptur starých „kořenářek“ schopnost podpořit či ozdravit funkci hlavních lidských orgánů.

Výsledky této léčby byly překvapující. U těžkých onkologických pacientů s metastázami do kostí docházelo po užívání vysoké dávky bylinných extraktů k ústupu bolestí a podstatnému snížení analgetik. Dalším významným poznatkem byl fakt, že doba přežití u těchto pacientů se prodlužovala a v některých lehčích případech dokonce došlo k vyléčení nemocných. Nicméně po čase se u některých z nich začalo onemocnění projevovat znovu.

Podle populizátora homocysteinové teorie Kilmera McCullyho nádorové onemocnění může překonat jen ten pacient, jemuž se podaří výrazně posílit imunitní systém. Ke zdárné léčbě rakoviny je třeba skloubit postupy klasické medicíny s prostředky, které silně podporují činnost imunitního systému. V praxi to znamená, že je mimo jiné nutné snížit hladinu homocysteinu, a to podáváním kyseliny listové, B6 a B12. Posílit imunitní systém, a tím efektivněji čelit zhoubné nemoci, lze rovněž užíváním vitamínu B17, který je považován za přírodní chemoterapeutikum.

Homocystein a kardiovaskulární onemocnění

Klasická medicína při léčbě kardiovaskulárních onemocnění (KVO) nepřikládá příliš velký význam prevenci. Lidé, kteří podstoupí operační zákrok, se často domnívají, že operatér odstranil příčinu jejich nemoci, aniž by je ošetřující lékař seznámil s poznatky o podstatě choroby. Zdravotnictví dnes postrádá edukační charakter, který by usměrňoval myšlení jak u odoperovaných pacientů, tak u zdravých lidí. Patrně hlavním důvodem, proč není upřednostňována prevence, je nezájem, či přímo odpor farmaceutického průmyslu.

Za vznikem a rozvoje KVO podle homocysteinové teorie stojí jeden zásadní rizikový faktor, a tím je kouření. Rizikovost kouření se projevuje zásahem do metabolismu homocysteinu, jehož hladina se následně zvyšuje. Dosud uznávané rizikové faktory KVO jako hypertenze, diabetes a hypercholesterolemie jsou pouze projevem účinků hyperhomocysteinémie. Zatím není možné s jistotou určit, do jaké míry se na progresi KVO podílí další klasickou medicínou uznávaný faktor, jímž je nadváha.

Za základní příčinu KVO, vznikajících na základě ateroosklerózy, lze považovat metabolickou poruchu, kterou doprovází zvýšení hladiny homocysteinu v krvi. Tuto poruchu v nejširším měřítku navozují nutriční vlivy, méně často genetické nebo hormonální poruchy a dále pak toxické vlivy a stárnutí.

Změny ve stravování, které jsou podmíněny ekonomickým rozvojem, bývají ve spojitosti s hyperhomocysteinémií vesměs negativní. Nárůst konzumace živočišných bílkovin naznačuje zvýšenou tvorbu homocysteinu. V protikladu s tímto procesem klesá obsah kyseliny listové a B6 v přirozených zdrojích, a navíc se snižuje jejich konzumace. Výsledkem je posouvání hladiny homocysteinu do vyšších hodnot a zároveň i vyšší riziko KVO.

Visit Us On FacebookVisit Us On Youtube

Pro zlepšení obsahu webu používáme cookies. více informací

Pro zlepšení obsahu webu používáme cookies. The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close